Krug, Steve: Webdesign – Nenuťte uživatele přemýšlet!

Nenuťte mě přemýšlet

Uživateli by v každém okamžiku mělo být jasné, o čem daná stránka je a jak ji má použít, aniž by o tom musel nějak zvlášť přemýšlet. Uživatel hledá informaci a chce ji získat co nejrychleji. Pokud se na stránce neorientuje, pravděpodobně zde ani nebude zkoušet hledat a půjde rovnou jinam.

Jak skutečně používáme web

Podle autora existuje zásadní rozdíl v tom, jak si webmasteři myslí, že lidé používají web, a jak jej používají ve skutečnosti. A doporučuje při návrhu stránek zohlednit tři obecná pravidla, z nichž vyplývají následující poznatky:

• Uživatel stránky nečte, nýbrž jen prohlíží a hledá nějaký záchytný bod, který jej upoutá a případně provede někam dál (například odkaz, hledaná informace nebo jiný pro něj zajímavý prvek).
• Uživatel zpravidla nehledá celý komplex informací, nýbrž právě jednu jedinou nebo nějaký zlomek. Zbytek webové prezentace pro něj sice může být zajímavý, ale stejně tak i naprosto nepodstatný. Stejně jako by pročítal noviny či časopis.
• Uživatel vnímá webovou prezentaci z pohledu toho, co zrovna potřebuje najít.
• Uživatel si ve skutečnosti zpravidla nevybere tu nejlepší možnost (jak předpokládá webmaster), ale vybere intuitivně tzv. první rozumnou volbu (tj. takovou, z níž má dojem, že jej dovede k momentálnímu cíli).
• Uživatel má sám jistou představu o tom, jak má výsledek jeho hledání vypadat, přičemž zásadní je čas, jaký hodlá do vyhledávání investovat. Jeho volba pak většinou padne nikoliv na to, co je pro něj nejlepší, ale na to, co mu za daných okolností nejvíc imponuje.
• Uživatel nepotřebuje vědět, jak technologie fungují, potřebuje vědět, jak je používat. Tento nezájem neplyne z nedostatku inteligence uživatele, ale z faktu, že pro minimum uživatelů je to doopravdy podstatné.

Navrhujeme stránky pro prohlížení, nikoli pro čtení

• Na každé stránce dodržovat jasnou vizuální hierarchii aneb čím je sdělení důležitější, tím je nápadnější.
• Využívat zvyklosti, protože správně aplikované zvyklosti ulehčují uživatelům práci s webem (nemusejí zkoumat, jak věci fungují, jdou „najisto“), byť designéři by nejraději vymysleli nové vlastní principy.
• Rozdělit stránky na jasně definované oblasti, aby se uživatel co nejrychleji mohl rozhodnout, na kterou oblast se zaměřit (tápání ho může odradit hned v úvodu).
• Snažit se, aby bylo zřejmé, na co je možné kliknout, protože když uživatele nutíte přemýšlet o něčem, co by měl dělat bezmyšlenkovitě, zbytečně pokoušíte jeho trpělivost.
• Minimalizovat vizuální šum, tj. spousty barev, křiklavých sdělení, reklam, vykřičníků dožadujících se uživatelovy pozornosti, které ho nejen že ruší od jeho původního záměru, ale mohou i silně obtěžovat.

Proč mají uživatelé rádi bezmyšlenkovité volby

„Nezáleží na tom, kolikrát musím kliknout, pokud jde vždy o bezmyšlenkovitou a jednoznačnou volbu.“ Nejde ani tak o počet kliknutí nutných k tomu, aby se uživatel dostal, kam potřebuje (i když i to má své hranice), ale záleží spíš na obtížnosti každého kliknutí – tj. klidně kliknu víckrát, když vím, že se dostávám k cíli, než pár kliků, u kterých musím přemýšlet, jestli tam nebo zpět.

Navrhování navigace

„Lidé nebudou používat web, v němž se nezorientují.“

Dokonalá verze domovských stránek neexistuje

Je třeba se zamyslet nad prvky, které by hlavní stránka měla obsahovat:

• Logo a poslání stránek
• Hierarchie stránek
• Vyhledávání
• Lákadla (obsahové a funkční upoutávky, upozornění na atraktivní obsah)
• Aktuální obsah
• Výměnné reklamy
• Zástupci (odkazy na nejžádanější obsah)
• Registrace
• Ukázat cestu k tomu, co hledám, ale i k tomu, co nehledám
• Ukázat mi, kde mám začít
• Získat důvěru

“Farmář a kovboj by měli být přátelé”

• Obvyklá snaha o nalezení kompromisu – udělat co největší průnik v domnělých uživatelských preferencích, a tím vytvořit onoho průměrného uživatele, který však ve skutečnosti neexistuje – bývá kontraproduktivní.
• Co je dobrý design? – To, co se líbí většině uživatelů? Je rozbalovací menu dobré, protože vyhovuje většině uživatelů, nebo je nepoužitelné, protože většina jej naopak nesnáší? Má být menu v levém panelu, kde jej většina očekává, nebo kdekoliv jinde, aby se web odlišil a návštěvnickou většinu zaujal? …
• Určité východisko při návrhu webu: důsledný kompromis (jaký ostatně provádí i sám uživatel při své subjektivní volbě).
• Nemá smysl si klást otázky typu “Má většina lidí ráda rozbalovací nabídky?”. Ale je třeba si položit otázku “Udělá toto rozbalovací menu s těmito položkami a těmito formulacemi v tomto kontextu na této stránce dobrý dojem na většinu lidí, kteří budou pravděpodobně tento server používat?”.
• Na tento typ otázek lze ve skutečnosti odpovědět jen jedním způsobem: testováním. Za pomoci zkušeností, kreativity a selského rozumu celého týmu je třeba vytvořit určitou verzi stránek, a poté sledovat, jak s nimi uživatelé pracují. Testování nelze ničím jiným nahradit, a už vůbec ne diskusemi o tom, co si myslíme, že lidé mají nebo nemají rádi.

Kapitola 10 – Použitelnost jako obecná zdvořilost

• Testování použitelnosti

Kapitola 11 – Přístupnost, kaskádové styly a vy

• Testování přístupnosti