Originální titul:
Philosophy Made Simple
Jazyk: čeština
Rok vydání: 2000
ISBN: 80-240-0257-4
Autoři:
Richard Henry Popkin (1923-2005) a Avrum Stroll (nar. 1921), američtí profesoři filosofie, kteří v tomto tandemu publikovali mnoho filosofických učebních textů, původně určených především pro své studenty.
Tyto učebnice jsou obecně považovány za vynikající úvod do problematiky, a to zejména pro všechny, kdo žádnou průpravu filosofickými vědami předtím neabsolvovali. Titul Filozofie pro každého je jedním z takto celosvětově ceněných děl. Třetí přepracované a aktualizované vydání je rozčleněno do sedmi stěžejních částí: (1) Etika, (2) Politická filozofie, (3) Metafyzika, (4) Filozofie náboženství, (5) Teorie poznání, (6) Logika a (7) Současná filozofie.
Etika
Filosofie nepracuje s běžným pojetím etiky jako kodexu principů a norem, podle nichž lidé žijí a chovají se ve vztahu k sobě navzájem (lékařská, křesťanská, …). Filosofické pojetí etiky je etika jako teoretická věda zkoumající morální teorie (etické teorie); tj. otázky typu “Jak se má člověk chovat?” a “Co je lidským dobrem?”. Každý, kdo přemýšlí a znepokojuje se nad určitými situacemi v každodenním životě, je vlastně etickým filozofem (tzv. etika každodenního života). Úkolem filozofie pak je převést každodennost do roviny obecné.
Politická filozofie
Popisovat minulá i současná sociální uspořádání, to už z části činí ekonomie, politologie, antropologie, biologie a samozřejmě sociologie, politická filozofie však tyto řády hodnotí a tím se přibližuje i etice. Popisuje základní rysy různých typů vlád a zároveň pokládá otázky typu Jaké je nejvyšší oprávnění pro existenci určité formy vlády?. Má však také své vlastní specifické otázky, kupříkladu: Jaké jsou limity moci vlády nad společností jedinců?; Lze vůbec kontrolovat ekonomické poměry lidí bez narušení jejich politické svobody?; Mohou zvolení zákonodárci hlasovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, i když je v rozporu s většinovou vůlí jeho volebního obvodu?
Metafyzika
Ve filozofii není abstraktnější disciplíny nežli právě metafyziky. „To, co následuje po fyzice“, slovy starých Řeků, přesahuje fyzický svět smyslové zkušenosti. Problémy metafyzického rázu: problém trvalého a měnícího se (Hérakleitos, Kratylos, Permenidés, Zénón z Eleje, Démokritos, Aristotelés), problém mysli a těla (především novověcí filozofové), problém svobodné vůle a determinismu.
Filozofie náboženství
Problematika náboženského poznání, problematika zjevení, teologické důkazy (spisy Davida Huma), kosmologické důkazy, ontologické důkazy a spory o to, co se míní Bohem a co je jeho podstatou – to jsou základní otázky, které před rozumem vyvstávají, uvažujeme-li o náboženských názorech.
Teorie poznání
Epistemologie je zásadní filosofickou disciplínou, pátrající po prostředcích, jimiž dospíváme k poznání (jaký je rozsah poznání a lze ho vůbec poměřit?). René Descartes vymezil problematiku nejpřesněji, viz spis Úvahy o první filozofii, v níž se dokazuje boží existence a rozdíl mezi lidským duchem a tělem (1641), a došel k teorii poznání, že lze dosáhnout absolutního poznání. Racionalistická teorie má však své kritiky, kteří tvrdí a různě dokládají, že ono „myslím, tedy jsem“ nelze myslet s jistotou.
Logika
Logika je základním, prakticky nejzákladnějším oborem filozofie. Otázky správného usuzování jsou hlavní náplní filozofického oboru, v němž se uvažuje o povaze myšlení samého.
Současná filozofie
Moderní filozofie v sobě snoubí pragmatický přístup, resp. pragmatismus, různé formy analytické filozofie a existencialismu, ale i mnohé další otázky doby.