Rochefoucauld, François de La: Krutá kniha aforismů s lehkými úvahami o těžkém životě

Originální titul: Les Réflexions ou sentences et maximes morales
Jazyk: čeština
Rok vydání: 2007
ISBN: 978-80-7268-422-9
Autor: François de La Rochefoucauld (1613-1680), francouzský autor šlechtického původu, filosof, glosátor.

Aforismus = krátké pojednání k zamyšlení, zajímavý postřeh, s důrazem na vyznění (hru se slovy), pointu, mnohdy s ambicí zlidovět.

Život a osud [c’est la vie]

  • Mýlí se, kdo si myslí, že se bez každého obejde; ale kdo si myslí, že se nikdo neobejde bez něho, mýlí se ještě víc.
  • Jsme hrdi na to, jak statečně snášíme rány osudu, a zatím je to jen nedostatek odvahy vzepřít se jim.
  • Některé věci jsou dokonalejší, dokud nejsou zcela dokonalé.
  • Stáří je tyran, který pod trestem smrti zakazuje veškeré radosti mládí.
  • Člověk se v životě dostane do takových situací, že aby nevypadal jako blázen, musí si jako blázen počínat.
  • Štěstí si musíme vytoužit nebo vysnít; jakmile přijde neočekávaně, nevíme, co s ním, a zmarníme je.

Lidé a povahy [homo sapiens]

  • Nikdy se člověk tak nezesměšní vlastnostmi, které má, jako těmi, které předstírá.
  • Skromností člověk obratně naznačuje, že má ještě mnohem víc předností, než se o něm říká.
  • Velké city a silná hnutí mysli vynášejí ze dna našeho nitra napovrch skryté schopnosti, o kterých bychom jinak neměli tušení.
  • Mít vynikající vlastnosti nestačí, je třeba je umět uplatnit.
  • Velký talent nemůže mít malý člověk.
  • Je-li náš úkol větší než my, ukáže naši malost.
  • Maličkosti zraňují jen malé lidi.
  • Máš-li správný talent, budou tě ctít hlavy; máš-li správnou hvězdu, budou tě ctít davy.
  • Touha obratným se zdát často brání obratným se stát.
  • Upřímnost je touha zmenšit své chyby aspoň tím, že se k nim přiznáme.
  • Přiznáváme se k chybám, abychom aspoň upřímností trochu napravili, co nám ty chyby už nadrobily.
  • Proč předpokládáš, že někdo zachová tvoje tajemství, když jsi je sám nedokázal zachovat?
  • Příroda nás moudře vybavila domýšlivostí, aby nás ušetřila bolestného poznání vlastní nedokonalosti.
  • Slušnost žádá, abychom si alespoň polovinu své duchaplnosti nechali pro sebe.
  • Mnoho lidí se dává do boje, aby si zachránili čest; ale většina z nich se nemůže vystavit takové palbě, která by je mohla očistit, protože by nevyvázli živí.
  • Jak se mají mladí lidé rozhodnout, čím se chtějí stát, v době, kdy ani ještě nevědí, co jsou?
  • Moudrost je pro duši totéž co zdraví pro tělo.
  • Jen díky rozumu provádíme ty největší nerozumnosti.
  • Opravdu statečný je ten, kdo vykoná beze svědků, čeho by se odvážil přede všemi.
  • Když odoláváme vášni, není to proto, že jsme tak silní, ale že vášeň je tak slabá.
  • Nikdy nebyl velký člověk bez velké vášně.
  • V žárlivosti je víc sebelásky než lásky.
  • Závist zasluhuje pouze ten, kdo ji sám nezná.
  • Umět poslechnout dobrou radu bývá obtížnější než si dobře poradit sám.
  • Naše ctnosti jsou nejčastěji jen přestrojené neřesti.
  • Velký člověk není ten, kdo má méně chtíčů a více dokonalosti, než lidé běžně mají, nýbrž jen ten, kdo má větší plány a ideály.
  • Pokrytectví je pocta, kterou vzdává neřest ctnosti.
  • Snažíme se udělat přednost z nedostatků, které nemíníme napravit.

Slova a činy

  • Ani celá armáda těch, kteří mluví, nezmůže jednoho, který jedná.
  • Slovy můžeš zatajit, co chceš. Skutky tě prozradí.
  • Často bychom se styděli za své nejušlechtilejší skutky, kdyby bylo vidět pohnutky.
  • Nikdy se nemluví tak těžko, jako když je hanba mlčet.
  • Dobře mluví jen ten, kdo řekne všechno, co je třeba, a nic víc, než je třeba.
  • Říci málo slovy mnoho je znakem velkých duchů, právě tak jako neříci mnoha slovy nic je znakem těch malých.
  • Největší prosťáček přesvědčí z nadšení lépe než nejlepší řečník z povinnosti.
  • Jsou výtky, které znamenají hold, a pochvaly, které jsou utrháním na cti.
  • Každý vytýká druhým, co zasluhuje vytknout sám.
  • Ohradit se proti chvále znamená chtít ji slyšet ještě jednou.
  • Kdo opravdu chce, ten může.

Láska a vztahy

  • Odloučení chabé city tlumí a silné zvětšuje, tak jako vítr zhasíná svíčky a rozdmýchává požár.
  • Odpouštíme, pokud milujeme.
  • Pravá láska je jen jedna. Ale existuje tisíc nejrůznějších napodobenin.
  • V lásce nejvíc pochybujeme o tom, čemu nejvíc věříme.
  • Ve svazku tak nejistém, jako je láska, je jedno zaručeně jisté: oč méně člověk miluje, o to víc je milován.
  • Taková věrnost v lásce, ke které se musíme nutit, nemá větší cenu než nevěra.
  • Žádná maska nemůže nadlouho zakrýt lásku, jestliže je, a předstírat ji, jestliže není.
  • Stiskneme-li nepříteli ruku k smíru, pak jen proto, že v ní drží zbraň mocnější, než je naše.
  • Co nám provedli druzí, to jim jakžtakž odpustíme. Ale nikdy jim neodpustíme, co jsme si provedli sami.
  • Důvěru druhých vzbuzuje především důvěra v sebe.

Peníze a bohatství

  • Dost lidí zavrhuje majetek, ale málokdo se ho umí vzdát.
  • Teprve peníze vytáhnou na světlo všechny naše neřesti a ctnosti.
  • U většiny lidí máš cenu jen svého vlivu a svých příjmů.

Máte co říct k této knize? Vyjádřete se v diskusi, komentujte příspěvek.